Tichý boj

1. června 2014 v 20:01
Jsem ještě docela maličký. Někteří tvrdí, že ještě nejsem člověkem. Jsem tedy nějaká věc, ze které se postupem času stane člověk? Mé tělo není zatím zcela vyvinuté - srdce chystá se k prvnímu úderu. Ale duši mám! V bezpečí, ale zároveň uvězněn uvnitř své maminky. Má v rukou život dítěte. Mami, věřím ti, dávám ti svou vůli. Máme společnou svobodu. Vím, že ty se budeš rozhodovat pro to nejlepší vůči mně. Maminko, ty jsi můj svět - žiji v tobě a nic jiného zatím neznám. Ale toužím to poznat. Díky tobě jsem pod ochranou. V tobě mám svou svobodu. Člověk v člověku, a přece se zdá býti jedním tělem. Duše však jsou dvě. Právo na svobodné rozhodování jedno. Maminko, už se těším až budu tam venku...Až mě naučíš rozhodovat se, až budu mít vlastní svobodu. Až mě porvé obejmeš..."Ne, nemůžu si to nechat...nemám dostačující sociální zázemí...chci si budovat kariéru." Maminko? Ty chceš...ale já chci žít! Nepotřebuji věci. Chtěl jsem jen žít...a snad trochu tvé lásky... Přijde mi, že potrat je horší než vražda. Když chce člověk někoho zabít, tak k tomu může mít důvod a ten dotyčný se může bránit. Nenarozené dítě ještě za nic nemůže a nemá možnost se bránit.
Kde je Tvá svoboda, nenarozené dítě?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama