Květen 2015

Jsme svobodní

19. května 2015 v 20:55
Jsem jako jedinec svobodná? Všichni jsme přece v proudu společnosti... Už mě tím štve! Pořád ten zájem o anorexii, žije jen zdravým jídlem a hubnutím. Nenávidí jídlo a pořád kritizuje lidi, kteří jí normálně. Kritizuje jídlo. Snaží se co nejvíce snížit svou váhu. Jakkoliv. Je to její životní styl. Všechno je přece tak nezdravé! Často ji za to odsuzuji, ale někdy se mi v hlavě ozve hlas: Nezávidíš jí náhodou? Měla bys také se sebou něco dělat. Pak to ale zažene ten "moudrý" hlas s poznámkou, že jí přece chci ukázat, že s jídlem se žije lépe. Přestože jsem o své pravdě přesvědčená, mívám také výčitky u jídla. Co takhle jí ukázat, že také dokáži hubnout? Strhnout pozornost na sebe. Být lepší než ona. Nedokáži být nezávislá. Jsem neoddělitelnou součástí názorového chumlu. Jako člověk ve společnosti nemám právo na čistě vlastní názor, aniž by byl nějak ovlivněn. Všichni v sobě máme sklon k přizpůsobování se a touze zalíbit se druhým. Vytváříme si vlastní názory s ohledem na jiné názory. Žijeme pospolu s ohledem na potřeby druhých. Náš prostor je ohraničen prostorem druhých. Jsme svobodní ve svobodě druhých.